Bez tatínků to nejde…

dav

Ráda bych se s vámi podělila o moji dnešní zkušenost.
Můžeme ji pojmenovat:
….aneb když servisuje kolo maminka, protože tatínci čas nemají.
Po včerejším večeru, kdy jsem si myslela, že jsem šikovně a sama synovi poštelovala brzdy jako frajerka, jsem po dnešním příchodu domů zjistila, že je opět zabrzděná brzda, ale pro změnu ta druhá.
Tentokrát, už skoro jako zkušený profík, jsem se ke kolu ihned nahrnula už znalecky s  imbusem č. 4 (myslím 😆  a že bude práce za pár minut hotová. A půjde se, hurá,  v tak krásném dni konečně řádit zase na dvorek. (Jsem si ještě pořád myslela).
Říkám si ,,super, to už znám dva šroubky a je to“. Zapíchnu imbusy, točím, točím, točím a ejhle aaa OLEJ teče, teče a teče. Ouha, vedlejší šroubek, ony tu byly tři.
Tím dnešní plány na kole končí, netěsnost natěšenost vyprchává, mění se v naštvanost a dlouhé čekání do večera na tatínka.
Verdikt a poučení? Jako zkušenost pro příště dobrá, ale bez tatínků se přeci jenom neobejdeme 😉 . A jako článek pro pobavení a vzatí si špatného příkladu z druhých taky dobré   :roll: .
Tududu tuuu.

Zuzka

 

 

Biketrial Blansko

  • Andrea

    😀 taktez se mi takhle povedlo „odservisovat“ brzdu…. A naháněla jsem tatínka na školení, aby tu prasečinku po mém „servise“ opravil… 😀

  • Radim Kolar

    protože nevím jak se tady lajkuje, dávám za článek lajk ústní…ehm písemný…